Župní programová konference 10.9.2011

Financování činnosti Orla

Všem nám je jasné, že pro činnost v Orlu potřebujeme finanční prostředky. Svůj příspěvek bych rozdělil na 2 části:

1. Jaké jsou minulé a současné zdroje financí
2. Co musíme nebo bychom měli v jednotách financovat

Minulé a současné zdroje financí:

• Členské příspěvky – jsou nejjistějším zdrojem příjmů každé jednoty, podle  usnesení ÚR zůstává v jednotě 60% vybraných příspěvků, 10% zůstává župě, 30% je odesíláno na ústředí Orla. Lze diskutovat o jejich výši, dle stanov o tom rozhoduje každoročně ÚR. Rozhodně ale jejich současná výše nestačí na financování potřeb jednot – pokrývají možná základní administrativní potřeby jednoty.
• Dotace z Ministerstva školství – získává ústředí na základě žádostí jednotlivých jednot podle jednotlivých dotačních programů – následně jsou přidělovány do žup podle kritérií, které byly schváleny ÚR. Tyto dotace jsou však určeny pouze na sportovní činnost, musí být řádně vyúčtovány a doplněny dalšími 30% z vlastních zdrojů. Kritéria pro přidělování z ústředí jsou navázána jednak na majetek, který je používán pro sportovní činnost (tj. pro program provozu a údržby sport.zařízení), jednak na účast jednoty ve sportovních soutěžích (v rámci Orla i mimo něj) a částečně na celkový počet členů v jednotách). Župa pak má možnost ještě další rozdělení do jednot upravit.
• Další prostředky na sportovní činnost dostával Orel z výtěžků Sazky, ale tento zdroj je už minulostí, přesto ústředí rozdělovalo župám peníze, které získalo z ministerstva financí. V naší župě byly tyto prostředky rozdělovány do jednot podle účasti jednot na sportovních akcích – jednoty dostávaly 1 Kč na jednoho účastníka a 1 km vzdálenosti. Tyto prostředky byly vypláceny do vyčerpání přiděleného konta – rozhodovala o tom župní rada.
• Pokud župa měla prostředky, hradila účastníkům předsednictva a župní rady náklady na dopravu na župní schůze (buď na základě předložených jízdenek, nebo při cestě os.autem 3 Kč za km. Tyto prostředky ale byly každoročně vždy velmi brzy vyčerpány a tak tyto náklady šly buď na úkor jednoty nebo byly hrazeny přímo členy župní rady.
• Další zdroje finančních prostředků v jednotách byly odkázány na vlastní činnost jednot. Ty jednoty, které mají majetek, který může být využíván ke komerční činnosti – převážně prodejní nebo kancelářské prostory – jsou na tom finančně poměrně dobře. Ostatní mohou nabízet jen své orlovny ke krátkodobému pronájmu zejména k pořádání společenských akcí jak pro své členy, tak i pro širokou veřejnost v obci. I tato činnost je nezanedbatelným zdrojem financí, avšak souvisí s ní starost o provoz a stav příslušného objektu.
• Důležitým zdrojem  financí je také podpora činnosti Orla s mládeží od obecních zastupitelstev – ta se liší podle složení jednotlivých zastupitelstev a jejich spolupráce s občanskými sdruženími v obci. Tu je důležitá angažovanost členů Orla při volbách do obecních zastupitelstev a tím možnost ovlivnit tuto podporu při jejich jednání v průběhu volebního období.
• Dalším zdrojem financí jednot jsou různé nadace a granty, které jsou vyhlašovány na určité činnosti a jsou zveřejňovány na internetu – bohužel jsou jednotami málo sledovány a následně využívány.
• Posledním zdrojem financí jednot pak jsou dary vlastních členů a sponzorů – tedy příznivců Orla z řad místních podnikatelů. Zejména oslovování spřízněných podnikatelů či vedení firem je důležitou činností rady jednoty. Všechny tyto dary si mohou všichni dárci uplatnit jako odečitatelnou položku při daňovém přiznání.
• Zvláštní kapitolou jsou prostředky pro financování investičních akcí, tj. rozšiřování či opravy našeho nemovitého majetku. Dosavadní praxe byla taková, že se podávaly žádosti na příslušné ministerstvo prostřednictvím ústředí. Kdo měl štěstí a přízeň mocných, byla jeho žádost vyřízena. Jaká bude praxe v době škrtů a úspor státního rozpočtu nevím.

Na co potřebujeme v našich jednotách finanční prostředky:

• Téměř ve všech jednotách naší župy máme nemovitý majetek a s ním souvisí starost o jeho provoz a údržbu. Jak už jsem konstatoval, tam, kde jej lze využít komerčně, se náklady na  jeho provoz a údržbu dají uhradit z pronájmů. Určitě je to nezanedbatelná položka a musí být vždy a včas uhrazena. Řada údržbářských prací je řešena členy jednoty bez náhrady. Je tento stav do budoucna udržitelný?
• S činností každé jednoty je spojena celá řada administrativních nákladů – telefony, provoz počítače, rozmnožování dokumentů, poštovné, cestovné na župní rady apod. Jsou to náklady, které řada jednot řeší tak, že je hradí funkcionáři rady z vlastních kapes, nebo aspoň velkou jejich část. Myslím, že i tento problém stojí za zamyšlení.
• Náklady na sportovní činnost: pokud chceme, aby mladí v Orle sportovali, bez pravidelného scházení se neobejdeme. Pokud máme k dispozici vlastní sportovní prostory, nemusíme hradit jejich pravidelný pronájem, ale mnoho jednot musí pro tuto činnost využívat tělocvičen ZŠ či spotr.klubů a tu se nájmy pohybují od 200 Kč za hodinu výše. S tím dále souvisí drobné sportovní nářadí (v závislosti na druhu sportu) – osobní potřeby sportovců jsou v jejich režii, dresy, cestovné na zápasy a soutěže, drobné odměny pro vítěze (medaile, poháry). Celý tento servis má naše mládež v současné době jen za členský příspěvek 100 Kč ročně. Je tento stav do budoucna udržitelný? Můžeme si dovolit od sportovců vybírat další příspěvek?
• Se sportovní činností úzce souvisí otázka trenérů a vedoucích sportovních týmů při soutěžích a turnajích. Ozývají se stále silněji hlasy, zda by tato činnost neměla být aspoň symbolicky finančně odměňována. S tím ale souvisí řada dalších problémů – jejich kvalifikace, zdanění jejich příjmů. Myslím, že zatím na to nemáme, i když některé jednoty (ale ne v naší župě) to v minulosti už prováděly – tam, kde jsou tzv.střediska mládeže.
• Obdobná situace je u kulturní a duchovní činnosti. I zde vznikají náklady, ale tato činnost dosud nebyla z ústředí či ze státních prostředků podporována (kromě velkých ústředních akcí). Proto také tato činnost je v Orle dosud v útlumu. Každá jednota by měla mít ve svém plánu zahrnutu také tuto činnost (folklór, divadlo, recitace, výtvarné kroužky apod.). Náklady na účast na kulturních soutěžích, ale i duchovních cvičeních mládeže by měly být účastníkům hrazeny.

Tímto svým příspěvkem jsem chtěl jen nastínit problémy s financováním, jsou to podněty pro následující diskuzi, určitě mnozí z vás to mohou doplnit, poradit, sdělit vlastní zkušenosti. Přesto, že pro naši činnost bychom potřebovali více financí, přesto se domnívám, že peníze nejsou tím nejzávažnějším problémem v naší orelské činnosti. Když bude méně financí, musíme naši činnost soustředit do jednot, mít hlavně dostatek ochotných vedoucích, kteří by se naší mládeži věnovali.